CURRICULUM

                            VÝSTAVY

                            GALERIE

                            KONTAKT                                                                         

 

curriculum - Alfred Kindler

    Alfred Kindler se narodil 1925 ve Starých Bukách u Trutnova. Ve východních Čechách také prožil velkou část svého života, než se rozhodl odejít do kraje ne snad krásnějšího, ale měkčího a vlnitějšího. V jižních Čechách žije 25 let a za tu dobu se tu stal známým a oblíbeným autorem obrazů i docela malých obrázků, jejichž poesie dotváří kouzlo a harmonii jihočeských domovů.

     Rejstřík výtvarných technik Alfreda Kindlera je velmi bohatý a zdaleka se neomezuje jenom na malbu. Na přání svých rodičů se vyučil litografem, ale tuto práci si nikdy neoblíbil a nevěnuje se ji. Též studoval na odborné grafické škole, ale ani grafiku příliš neprovozuje, nikoli z nechuti, spíše z důvodů technických. Více využil svých studiích na textilní škole. Dlouhá léta pracoval ve vzorovacích atelierech ve Dvoře Králové, kde patřil mezi nejpřednější a nejproduktivnější návrháře vzorů látek, které získaly své místo a uznání i v zahraničí. Také se zabývá keramikou, která ho přitahuje svou trojrozměrností a objemovostí, s napjatým očekáváním ji vypaluje v peci, kterou si postavil na zahradě u svého atelieru. Při tvorbě reliefů se rád potýká s přírodním materialem a respektuje jeho vlastnosti.

    Kindlerova tvorba malířská měla vždy své místo mezi ostatními výtvarnými technikami a v současné době převažuje. Zaplňuje mu velkou část dne a jen velmi nerad se od ní nechává odvádět k jakýmkoli činnostem a už vůbec ne "světským".  Naturel malíře podmiňuje charakter jeho obrazů a ačkoli tyto žijí svou vlastní nezávislou existencí, nelze nepostřehnout, že autor do nich vkládá kus své osobnosti. Čerpají z malířovy studny inspirace, neustále doplňované spodními vodami jeho talentu, že jsou nezbytným ventilem potřeby se vyjádřit a navázat dialog s divákem.

    Do okruhů námětů Alfreda Kindlera patří krajina. Krajina s lidským obydlím, figurou, rostlinou, zvířetem nebo s předmětem který do ní nepatří. Rád maluje i motivy z cirkusu a střelnic, byť pouťová barevnost je mu nepříjemná. Někdy opouští epičnost a obrací se k zátiší, do něhož začleňuje předměty obzvláštněné patinou stáří /starý gramofon, šicí stroj, babiččiny brýle/ nebo osobním vztahem /vázy s květinami, sklenice s dýmkou/. Všechny tyto náměty vznikají podle přesné představy, kterou si malíř utvoří před zahájením práce. Jen vyjímečně sahne po kresebné studii. Obojí koriguje a mění v průběhu výtvarného procesu postupným hledáním řešení odpovídajícího jeho záměru. Nikdy nevolí prudkou gestickou akci. Nevolil by ji ani ve své ranější tvorbě, která však svou výraznou konturou a ostřejší barevností byla expresivnější, tvrdší a méně lirická. I jeho obrazy ze šedesátých let, z doby uměleckých výbojů, mnohdy upřednostňujících fysiologickou akci, prozrazují klidný a soustředěný výtvarný postup, ve kterém již tehdy dominovaly autorovy oblíbené lomené reflexivní odstíny.

        Tvorbu Alfreda Kindlera nelze charakterisovat jen jako ryze racionální. Malíř počítá i s prvky které svou vůlí nemůže ovlivnit, nebo které jsou závislé na náhodě / drobná struktura rubové strany sololitu, plastičnost šepsu, který nanáší jak na plátno tak na sololit. Raději však na sololit, protože ten snese i razantnější zpracování/. U větších formátů hraje roli nejen vrstevnatost podkladu, ale i povrch e silnějším nánosem barvy. Tato vrstevnatost a případně její čleňení grafické /rytou kresbou/ je hlavním prostředkem při budování iluzivního prostoru v Kindlerových obrazech. Ten je pak dotvářen kladením barev / Např. bílá před hnědou / a umístněním detailu, který je vždy funkční a nikdy samoúčelný. ve snaze vymezit tyto detaily se na jejich obrysu objevuje sice jemná, ale přece výrazná a ostrá kresba. Barvy jsou nanášeny v intaktních neodstíněných plochách, jež vtiskují obrazům renesanční řád vzdálený iracionálnímu a afektivnímu charakteru barokní malby, kterou malíř právě pro tyto rysy nemá rád. Baroknímu šerosvitu se cílevědomě vyhybá, avšak iluzivní efekt, který mu vzniká pod rukama, jaksi mimoděčně, spolu s hnědavým koloritem, ho přesto spojují i s barokní tradicí, pro jižní Čechy příznačnější, než tradice renesanční.

     Obrazy Alfreda Kindlera jsou imaginárními výjevy ze světa a života, po kterém toužíme, ale které těžko realisujeme. projekt tohoto světa nám ony mohou promítnout statičností a bezkonfliktností děje a spíše potlačeným než vyřešeným rozporem. Autor však pečlivě střeží, aby jeho obrazy nepropadaly příliš lirické poloze. I v budoucnu hodlá tomuto nebezpečí čelit dostatečnou mírou robustnosti, větším vnitřním napětím a dynamikou, aby jeho obrazy byly nejen esteticky dokonalým dílkem / jakousi matissovskou pohodlnou lenoškou, v níž spočine unavené lidské oko, ale aby také poskytovaly prostor k promítání a řešení vnějších dějů a rozporuplností. To je cíl, který ve své tvorbě sleduje  malíř Alfred Kindler a my všichni, kteří máme jeho obrazy rádi, mu přejeme, aby na cestě k němu převažovala radost z úspěšného řešení tohoto nejen výtvarného problému

                                                                         PhDr.  Ivana Kyzourová                                            ZPĚT